V sobotu šestýho jsme uspořádali air kontest v duchu celosvětové značky Kelly v lokalitě CubaDH. Předešlé události včetně příprav vedly k tomuto názvu, protože bychom asi ani jinej nevymysleli, tak nám s tím jeden nejmenovanej kámoš Lukáš C. krásně pomohl.
Dlouho jsme přemýšleli, co na tenhle den vymyslíme, protože o les se nám postarali hodní lidé kompletním vykácením s ponecháním hodně topiva, takže všechny tratě pohřbeny pod tunami větví. Měsíc připravovaná největší lajna vedla k pozvání těch největších Es v evropě a také k hojné účasti. Celkem z pozvaných lidí včetně diváků přišlo přes 10 procent a to je dobrá úspěšnost – nepočítám lidi, kterým jsme volali a psali sms, kteří radši zůstali doma s lahváčem, šli jinam na bike nebo šli čumět na crosscántry o kopec vedle. Muselo to bejt prima dívat se jak 250 lidí jezdí na krosce zatáčky po louce. Každopádně ti důležití lidé přijeli až z Českého ráje, možná i dál a stálo to za ty přípravy. Den se vyvíjel v poklidu od opékání buřtů, načnutí druhý basy (byly jsme tam od rána hold) a od naskákávání lajny. Charakter lajny je jednoduchý, když už to pustíš z dropu, nemáš moc na výběr neskočit nebo někam uhnout. Kluci si poradili docela rychle a dost profesionálně. Viděli jsme to jen z fotek, ale padnul tam i suicide od Dandy, což je vrchol to tam vůbec poslat mezi stromy.
Dali jsme pár poletů pro média, natočili pár vláčků a skončili zase u buřta. Nemyslím, že bychom se nějak nudili ale dva roky jsme tam chtěli spálit větvě a splnit si sen z roku 2016 a to plameny v lese. Tak nějak se to parádně rozhořelo a výzva Fire air kontest byla na světě. Možná dobře, že jsme si nevzali kanďák benzinu. Doprovodný program se úplně nevydařil, bylo v tom samozřejmě těch pár lidí, co nepřišlo, ale tak byla tam vložka na testovací Huskvarně 2T 300. Po akci následovala lehčí after v blízkém centru, kde už to byl prostě průšvih.
Dlouho jsme přemýšleli, co na tenhle den vymyslíme, protože o les se nám postarali hodní lidé kompletním vykácením s ponecháním hodně topiva, takže všechny tratě pohřbeny pod tunami větví. Měsíc připravovaná největší lajna vedla k pozvání těch největších Es v evropě a také k hojné účasti. Celkem z pozvaných lidí včetně diváků přišlo přes 10 procent a to je dobrá úspěšnost – nepočítám lidi, kterým jsme volali a psali sms, kteří radši zůstali doma s lahváčem, šli jinam na bike nebo šli čumět na crosscántry o kopec vedle. Muselo to bejt prima dívat se jak 250 lidí jezdí na krosce zatáčky po louce. Každopádně ti důležití lidé přijeli až z Českého ráje, možná i dál a stálo to za ty přípravy. Den se vyvíjel v poklidu od opékání buřtů, načnutí druhý basy (byly jsme tam od rána hold) a od naskákávání lajny. Charakter lajny je jednoduchý, když už to pustíš z dropu, nemáš moc na výběr neskočit nebo někam uhnout. Kluci si poradili docela rychle a dost profesionálně. Viděli jsme to jen z fotek, ale padnul tam i suicide od Dandy, což je vrchol to tam vůbec poslat mezi stromy.
Dali jsme pár poletů pro média, natočili pár vláčků a skončili zase u buřta. Nemyslím, že bychom se nějak nudili ale dva roky jsme tam chtěli spálit větvě a splnit si sen z roku 2016 a to plameny v lese. Tak nějak se to parádně rozhořelo a výzva Fire air kontest byla na světě. Možná dobře, že jsme si nevzali kanďák benzinu. Doprovodný program se úplně nevydařil, bylo v tom samozřejmě těch pár lidí, co nepřišlo, ale tak byla tam vložka na testovací Huskvarně 2T 300. Po akci následovala lehčí after v blízkém centru, kde už to byl prostě průšvih.
Díky a těšíme se zase někdy příští rok, Žán.
